Základní informace:

- péče o ježky bělobřiché není složitá a proto je vhodná i pro začátečníky. Pokud nemluvíme o odchovu čerstvě narozených mláďat, zvládne péči o ježky docela hravě i dítě.

 

Potrava:

- je potřeba podávat každý den a každý den vybírat z mističky nedojedené zbytky konzervy, rozmočených granulek a všeho ostatního krmení, co se s takovýmto druhem bašty dostalo do styku. Vzhledem k vlastnostem krmiva je vhodné misku denně vyčistit.

- tito ježci toho nespotřebují ani zdaleka tolik, jako jejich Evropští příbuzní. Nejdražší na jejich stravě se stává nutnost čas od času dokoupit nějaký ten hmyz. Dospělý ježek zbaští dejme tomu od 25g do 42g denně, ale většinou se pohybují okolo těch třiceti. Množství potravy je samozřejmě potřeba ušít ježkovi na míru (nejsnadněji metodou pokus-omyl), aby mu v ideálním případě do příštího dne v mističce nic nezbývalo, ale tak, aby samozřejmě netrpěl jejím nedostatkem.

 

U nás pravidelně podáváme:

  • Konzervy pro kočky s alespoň trošku slušným obsahem masa (Nu jen se někdy schválně podívejte na jejich etiketu ;) )
  • Kvalitní granulky pro koťátka (v malém množství, nebo rozmáčené ve vodě. Hlavně nekrmte pouze jimi v suchém stavu!)
  • Směs pro ježky (důležitá hlavně v době těhotenství, kojení a mladistvého růstu, ale hodí se, i když třeba jenom potřebujete, aby ježeček trošku přibral). Já ji podávám v menším množství každý den.

 

 

  • Hmyz!

- Přinejmenším dvakrát týdně, ale raději víckrát, je nutno dodávat ježečkům trochu hmyzu. Mouční červi, zofobasi, cvrčci, ale používají se i šváby, žížaly z domácích odchovů (nu vážně, někdo to i chová :) ) a podobné.

 

    Hmyz smýkaný zvenčí nedoporučuji, jelikož tím riskujete zanesení ježčího organismu endoparazity (vnitřní parazité, jakými jsou například motolice, nebo hlístice). Pozn.: "Proč si myslíte, že tolik našich evropských ježků "kašle"?"

 

    Tu a tam je možné hmyz nahradit vařeným, nekořeněným (tedy i nesoleným) masem. Jako svou volbu s oblibou používám velice často maso kuřecí, které se dá koupit ve formě odřezků velice levně, a ze zbylého vývaru si můžete posloužit třeba polévkou, nebo bezmasou omáčkou ;)

    Mějte ale prosím stále na paměti, že maso není dokonalá a úplná náhrada za hmyz! Je třeba se ke hmyzu pravidelně vracet.

 

 

Občas můžeme ježčí jídelníček obohatit:

  •     třeba o vařené vejce (vařené kvůli salmonele), trošku ovoce či zeleninky (nedoporučují se citrusové plody), ovesné vločky, vařené nekořeněné těstoviny (ale s velkým úspěchem se to u jejich mlsných jazýčků zrovna nesetká) či kousek sépiové kosti (pro doplnění vápníku). Někdy jim dávám i sušené gammary (j.č. gammarus). Ohromnou radost měli někteří mí pokladi i z omytého, chemikáliemi nestříkaného ředkvičkového listí - i když bych neřekla, že jej všichni používali zrovna k jídlu. Ale rozhodně si ho užili... tři z pěti mých ježků byly pak ještě dobrých čtrnáct dní neodvolatelně zelení, či alespoň zeleně flekatí. :))

 

 

Bydleníčko

Raději dobře odvětraný plastbox či terárium než klec, neboť ježek je choulostivý na průvan a tímto tahem si ušetříte mnoho starostí. Za minimální rozměry pro jednoho ježka považuji 75*45. Na výšce skutečně příliš nezáleží, protože ježek potřebuje hlavně běhat a mít se čím bavit.

 

Zařízení:
  • Napáječka - netřeba velká. Stačila by bez problémů i 250ml, i když větší samozřejmě nevadí. Ježci bělobřiší jakožto zvířata Afrických polopouští a savan zase tak moc nepijí. Přesto ale musí mít k vodě neustálý přístup a zvláště pak samice při kojení.
  • Miska na potravu - ideálně dělená na prostor pro mokrou (konzervy, maso) a suchou (nerozmočené granule, směs) z důvodu snadnější udržovatelnosti a odpadnutí nutnosti vyhazovat všechno, když ježeček do druhého dne misku dokonale nevyčistí. Nejlepší na údržbu jsou dvě obyčejné, nedělené.
  • Miska na hmyz - má zahnuté horní okraje jakoby ke středu misky. Dá se koupit i ve zverimexu. Je taková z toho důvodu, že lezoucí hmyz z ní nedokáže utéct. (mám odzkoušeno na moučných červech, zofobasích a dokonce i šnecích)
  • Pelíšek - používám kusy flísové deky, aby se měli ježečci do čeho zavrtat. Dobrý nápad je z flísu ušít třeba kapsičky. K tomu mám ještě po domácku vyrobené boudičky ze dřeva, se sundavatelnou střechou, ale ty nejsou nutné. Nicméně jsou bodlináči docela oblíbené - je ale třeba, aby byly dobře odvětrané. Sundavatelnou střechu mám kvůli mláďatům a kvůli tomu, že si s ní ježčí maminky s rostoucími ratolestmi mohou jejím posunováním šikovně sami regulovat teplotu uvnitř. Někdy je ježci úmyslně shazují úplně.
  • Hračky - nezbytnost. Nuda je známý zabiják intelektu a v krajních případech může vést až kfrustraci či dokonce psychické poruše. A zdaleka nejen u ježků. ;) Můžeme použít roličky toaletního papíru, třebas i různě nastřihnuté, drobný kyblíček bez ostrých hran, květináč, polovinu kokosového ořechu... s jistým ohlasem se mi tu setkala dokonce i plyšová myš. :) Fantazii se meze nekladou. Jen se snažte nepoužívat nic pro ježky nebezpečného, nebo třeba lakovaného. Ježci mají někdy sklony zkoumat tak, že je pořádně olížou a případně i okoušou, než si pach z nich naháží do bodlinek. Hračky občas vyčistíme a jednou za čas obměňujeme, aby našemu drobečkovi nezevšedněly ;)
  • Stelivo - používám "asan for pets" (tedy Asan pro mazlíky), protože mi přijde jako ideální kombinace savosti/udržení pachů/spotřeby/ceny. Ale je to vskutku na vkusu toho kterého. Klidně si vyexperimentujte něco jiného, jen opatrně na to, co může být jedovaté či výrazně voňavé, jelikož ježci mají mimořádně vyvinutý čich. Nepoužívejte "Asan for cats" (tedy Asan pro kočky), protože je údajně napuštěný nějakým chemickým neřádem, který kočky láká k močení do něj. Ježci na tom budou trávit prakticky celý den a takové aroma by jim nemuselo dělat zrovna dvakrát dobře. Nehledě na to, že jej můžou třeba v návalu seznamování s novým stelivem třeba i ochutnat.

 

Tito ježci nehybernují!

(= tito ježci v zimě nespí)

A proto se o něco takového vlastně nemusíte vůbec starat ;) Jen je třeba jim zajistit  teplotu stabilně vyšší, než 19 stupňů C.

 

 

    Co se týče otázky jejich zápachu, tak ježci sami o sobě nesmrdí a co se týče polemice o jejich čistotnosti, zatím jsem nenašla ježka, který by čistotný nebyl. V nejhorším případě si zkrátka jen "prochází takovým obdobím", které ale časem zase samo přejde. Osobně mám podezření, že negativní zkušenosti jiných jsou dané spíše příliš malým nebo nevhodným prostorem, ve kterém ježečky někteří chovatelé drží, než vrozenou nepořádností ježků. Přesto ale samozřejmě klidí. Jediná skupina ježků, která mi tu dělá dlouhodobě nepořádek do pelíšku, jsou mláďata. Nejprve z pochopitelných důvodů, časem ale prostě proto, že jsou na to zvyklá. A když jsem si tu nechávala holčičku z vlastního odchovu, trvalo její zčistotnějí poměrně dlouho. Občas si ježci také utrousí bobek do misky, nebo na ní.

 

    S tím, co by mohlo nevonět, se dá bojovat docela snadno: Sbírejte zbytky jiného než suchého krmení optimálně ihned ráno, nebo zkrátka co nejdřív následující den (maso bez ledničky hold dlouho nevydrží) a můžete ještě ty dva, tři ježčí bobky denně sbírat. Pak už jej stačí jen čas od času vykydat, jako každé jiné zvíře, a hnedle máte po problému s ježčí "nevůní" ;)

 

 

***

 

Se vším, co by Vás ohledně ježků ještě napadlo, samozřejmě ráda a ochotně poradím. Jakékoliv nejasnosti mi pište a já kromě odpovědi Vám, budu některé důležité informace ještě doplňovat i na web, pro ostatní.

 

A hlavně se nebojte ptát i na zdánlivé hlouposti! Lepší je se ptát, než být neznalý doživotně a ještě třeba nevědomky zvířátku či sobě samému ublížit ;)


 

 

>>  Nemáme nic společného s divadelní společností Duhová vrána. Jde pouze o shodu jmen ;) <<